Svatý Martin

Slávek Janoušek

1:G#éťa a CFmyrda byli z tBméže LhD#7otyG#,
dvě světla v nFmaší kasárC#enské bídG#ě,
znFmali hrát na všechno, nC#eznali nG#oty,
říkali:"SFmynku, cBmivil přD#7ijdG#e,
/: C#a my ťa zvG#eme na mladD#é." :/
R:TD#akovBmé vínFmo pijD#í vladařBmi v UtFmopiiD# 
anBmebo princeznFmy z PanG#enských ostrovD#ů,
v měsíčnBmé nocFmi bledD#é k nám svatBmý MartFmin jedD#e,
kdBmyž cinkneš sklFmenkou, kůň ztrG#atí podkovD#u.
2:Přijel jsem večer těsně před Martinem,
po sedmi schodcích sestoupil jsem dolů,
vzduch voněl uzeným, sýrem a vínem
a já byl šťastný, že jsme spolu,
/: no a s tím jejich pokladem. :/
3:A byl tam s nimi také jistý Vlasta,
pan farář někde od Svatého Jana,
nábožně pozvedal, s vínem se laskal,
zvláště ty táhlé zpíval s náma,
/: první tři litry po tónem. :/
4:Řekli, že musím počkat do půlnoci,
až na Martina sklenky cinknout mohou,
"zákony ctíme, nejsme přece cvoci,"
kázal pan farář vratkých nohou
/: a rozmazaných obrysů. :/
5:V paměti díry prostřílené broky,
kostelní zvony dolehly k nám zvenku,
slyšel jsem kopyta, pak něčí kroky,
ten, který vešel, zvednul sklenku,
/: Martin si s námi připíjí. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:55.444+00:00
Výsledky hledání: